Témata
Foto: archiv Davida Marka

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

V polovině roku 2020 nebyly odhady vývoje krize zcela jasné. Zda se budeme pohybovat v typu „V“, tedy rychle dolů – rychle nahoru, nebo ve tvaru „U“, kdy vzestup nebude až tak rychlý, nebo v té nejméně optimistické variantě – stagnaci typu „L“. Je začátek roku 2021, a první otázka na Davida Marka logicky směřovala na to, zdali se rýsuje jasnější podoba vývoje krize a na jaký průběh se máme připravit.

D. Marek: Vše bude záviset, jak rychle svět, včetně České republiky, zvládne očkování proti nemoci covid-19. Máme před sebou skvělou vyhlídku v podobě vakcíny, a díky ní se mohou naše životy vrátit do normálního módu. Záleží jen na nás.

Začátek roku 2021 je stále ještě ve znamení ekonomického útlumu. Celá řada odvětví, hlavně v oblasti služeb, zůstává výrazně omezena nebo uzavřena, což se samozřejmě promítne do celkových výsledků ekonomiky. Výborným překvapením je však odolnost zpracovatelského průmyslu, který, na rozdíl od první vlny, druhou prochází vcelku bez úhony a zdá se, že dokáže dobře reagovat i v oblasti zahraniční poptávky. Přibývá zahraničních objednávek, a je to vidět i na produkci a tržbách.

Dopady pandemie nemusí být až tak negativní, jak se mohlo ještě před několika týdny nebo měsíci zdát. Nyní před námi stojí výzva, jak situaci pozitivně uchopit a obrátit ji v náš prospěch směrem k rychlému hospodářskému růstu. Předpokládám, že již v roce 2022 bychom mohli zaznamenat vzestup. Česká republika, jako malá tržní ekonomika, by toho mohla a měla využít.

Brexit – V případě brexitu bylo podle Davida Marka sice dosaženo obchodní dohody mezi EU a Spojeným královstvím, ale o žádnou velkou výhru se nejedná. Dohodu na poslední chvíli vnímá jako snahu o minimalizaci ztrát, kterým ani jedna strana neunikne. (Zdroj: Canstockpohoto.com)

MM: Celý svět očekával výsledky voleb ve Spojených státech a parametry dohody EU s Velkou Británií. Můžeme s nástupem nové americké administrativy očekávat změnu? Mám na mysli např. Trumpovo zavedení cel, které ovlivnilo mezinárodní obchod. Jaké reálné dopady bude mít nová podoba obchodních podmínek a vztahů EU a Velké Británie? Jak se dotknou exportu českých podniků?

D. Marek: Události na světové politické scéně, jak prezidentské volby v USA, tak brexit, se nás sice dotýkají nepřímo, ale jsou pro fungování naší ekonomiky dost zásadní. V případě nového amerického prezidenta se dá předpokládat otočení kormidla směrem k ekonomické otevřenosti a rozvíjení spolupráce s ostatními zeměmi. Můžeme očekávat uklidnění mezinárodní obchodní scény a postupné odstraňování bariér v zahraničním obchodu. Náš přímý vývoz do Spojených státu není nijak závratný, ale ten nepřímý, skrze subdodávky do jiných zemí, kde je kompletována produkce směřující na americký trh, je velmi důležitý. Takže se nás to opravdu týká a je pro nás pozitivní zprávou, že se USA vrátí zpět k před-trumpovské zahraniční politice.

V případě brexitu bylo sice dosaženo obchodní dohody mezi EU a Spojeným královstvím, ale o žádnou velkou výhru se nejedná. Dohodu na poslední chvíli vnímám jako snahu o minimalizaci ztrát, kterým ani jedna strana neunikne. Podobně jako v případě USA, pro kompletní obraz je potřeba vzít do úvahy nejen přímý vývoz z Česka do Británie, ale také přidanou hodnotu v podobě subdodávek dílů pro zboží směřující do Británie z jiných zemí.

MM: V letošním roce by měla ČR hospodařit se schodkem 320 mld. korun. Ekonom Jan Švejnar se pro HN vyjádřil, že takový schodek, cituji:„…vidím, pakliže se peníze dobře utratí, v pořádku. Úroková míra je oproti historickým číslům nesmírně nízká, takže mluvit o zvýšení dluhu jako velkém problému ve chvíli, kdy si stát může půjčit za nulový úrok, v eurech dokonce za negativní úrok, je scestné“. Hlavní ekonomka Raiffeisen bank Helena Horská takový státní rozpočet, včetně nového daňového nastavení, ostře kritizuje. Tyto dva názory se mi zdají naprosto protichůdné. Jak to z dlouhodobého hlediska vidíte vy?

OECD na konci roku 2020 zveřejnila prognózu, ve které pro ČR predikuje pokles HDP při první vlně pandemie o 9,6 %, zatímco s příchodem dalších vln by produkce měla v tomto roce klesat o 13,2 %. Ani v jednom případě organizace neočekává skokový nárůst míry nezaměstnanosti. (Zdroj: OCED)

D. Marek: Souhlasil bych s tím, že současná situace vyžaduje pomoc. Firmy potřebují injekci ze strany fiskální politiky. Celá řada podniků vyčerpala své úspory, a i některé domácnosti na tom nejsou nejlépe. Dva lockdowny zanechaly na české ekonomice těžkou stopu. O čem by tedy měla být fiskální politika pomoci? Státní podpora by se měla chovat proticyklicky a pomáhat ekonomice, když to nejvíce potřebuje, a naopak ji chladit, když se přehřívá. Nyní by vláda neměla šetřit, ale pomoci ekonomice maximálním a nejrychlejším možným způsobem. Tato podpora má však dvě zásadní podmínky. Za prvé peníze budou utraceny smysluplně a půjdou na účelnou podporu ekonomiky. Nebudou to peníze vyhozené za neefektivní projekty. Měli bychom mít jasnou strategii, včetně dopadových analýz a opatření, abychom viděli, jaká opatření ekonomice výrazně pomáhají. Druhou podmínkou je exit strategie. To znamená vědět, jak obrátit kormidlo fiskální politiky k opětovnému poklesu dluhu v relaci k HDP. Obojí trochu postrádám. Nenacházím komplexní analýzu a následnou strategii efektivity. Primárně nejde o jednotlivé dotační programy, ale o strategii, která by zastřešovala celou fiskální politiku tak, abychom věděli, jak a kdy jsme ekonomice pomohli a zda jsme ji mohli pomoci efektivněji, rychleji a více.

S příchodem druhé vlny pandemie covid-19 očekává OECD propad HDP o 7,6 %. Ve variantě první i druhé vlny pandemie předpokládá, že globální HDP se nevrátí na úroveň čtvrtého kvartálu roku 2019 dříve než za dva roky. (Zdroj: OCED)

MM: Mnoho ekonomů centrálním bankám, včetně ČNB, dlouhodobě vyčítá silnou podporu jednotlivým ekonomikám, např. tisk levných peněz, nízké úroky, ČNB oslabování české koruny. V době krize, kterou nyní procházíme, se k tomu přidávají silná fiskální opatření. Nejsem ekonom, ale z logiky věci pokud sečtu uměle drženou prosperitu před krizí a další navýšenou podporu, nebude takové počínání z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní? Má šanci se česká ekonomika posunout k vyšší přidané hodnotě a být více konkurenceschopná?

D. Marek: Problematiku bych rozdělil na dva aspekty. Prvním je měnová politika, která je do značné míry autonomní záležitostí určitého makroekonomického modelu. Na jedné straně rovnice máme ekonomickou situaci a na druhé jsou úrokové sazby a směnný kurz, tedy nástroje, které mohou ovlivnit vývoj ekonomiky a cen. Pokud loni došlo k propadu ekonomiky a začátek letošního roku také přináší ztráty, je zcela na místě způsob, jak zareagovaly měnové podmínky, jako jsou úrokové sazby a kurz. To, že koruna oslabila, je více méně přirozený proces. ČNB do vývoje kurzu nijak nezasahovala. Šlo čistě o tržní záležitost, kdy koruna, která nepatří mezi bezpečné přístavy jako americký dolar, švýcarský frank nebo zlato, oslabila. Počínání kurzu bylo a je do značné míry přirozenou záležitostí, která české ekonomice hrála do karet. Až se situace na zahraničních trzích začne zlepšovat, bude zde výhodnější pozice pro české exportéry v podobě nízkého kurzu. Nízké úrokové sazby, jestliže jde o dočasnou záležitost, mají také své opodstatnění, levné dluhové financování nyní pomáhá firmám přežít a šetřit. ČNB se chová vcelku racionálně a v současné době nevidím v české měnové politice problém.

„Pokud loni došlo k propadu ekonomiky a začátek letošního roku také přináší ztráty, je zcela na místě způsob, jak zareagovaly měnové podmínky – úrokové sazby a kurz. To, že koruna oslabila, je více méně přirozený proces. Až se situace na zahraničních trzích začne zlepšovat, bude zde výhodnější pozice pro české exportéry v podobě nízkého kurzu. Nízké úrokové sazby, jestliže jde o dočasnou záležitost, mají také své opodstatnění. V současné době nevidím v české měnové politice problém,“ hodnotí kroky ČNB David Marek. (Zdroj: ČNB)

Druhá záležitost je čerpání dotací. Tato oblast byla vždy komplikovaná. Nastavit dobře systémy dotací je problém nejen na úrovni Česka, ale i celé Evropské unie. Problematika správného dotování spočívá ve vytvoření systému, který bude dohlížet, aby prostředky byly použity efektivně. Například v případě ČR je celá řada projektů, které mechanismem kontroly EU neprošly a musely být vráceny. A to jsou ty zpětné procesy kontroly, které pomáhají nastavit efektivitu dotací, abychom nedávali peníze někomu, kdo je nepotřebuje, a měli dostatek prostředků pro ty, kteří je potřebují.

Přesto chápu, že v situaci, jako je ta současná, kdy je potřeba rychle nastavit masivní podporu firem, které se dostaly do potíží, se může stát, že ne všechny dotace budou poskytnuty vždy maximálně efektivně.

MM: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD ve svých prognózách z prosince 2020 očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a že ekonomika dosáhne předkrizové úrovně až ke konci roku 2022. OECD v rámci pravidelného hodnocení české ekonomiky doporučila přesunout zdanění z příjmů na daně z nemovitostí, spotřební a environmentální daně a snížit daňové výhody pro podnikatele. V oblasti podpory investic doporučuje se zaměřit na podporu výzkumu a vývoje, na malé a mladé dynamicky se rozvíjející firmy, přijmout nový stavební zákon, zkrátit čas a počet kroků nezbytných pro zahájení podnikání, podpořit investice usnadňující přechod na nízkoemisní technologie a zvýšit energetickou účinnost. Ke konci roku některé kroky již byly učiněny. Domníváte se, že tato doporučení jsou ta správná a realizovatelná?

David Marek pracuje ve společnosti Deloitte ČR na pozici hlavního ekonoma a ředitele v oddělení Clients&Markets. Věnuje se klientským službám v oblastech využívajících ekonomické analýzy, jako například oceňování, zpracování dopadových studií, ekonomických a statistických analýz, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizacích. Dříve působil jako ekonom v ČNB, České spořitelně a hlavní ekonom a člen představenstva v Patria Finance. Je členem České společnosti ekonomické, vědecké rady České bankovní asociace a poradcem Hospodářské komory České republiky. David Marek úspěšně absolvoval doktorské studium při Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově v Praze. Dále také řadu odborných certifikovaných kurzů Mezinárodního měnového fondu. (Foto: archiv Davida Marka)

D. Marek: Doporučení OCED velmi dobře znám. Jsou jedny z nejlepších a podepsal bych se pod všechny. Nejenom, že jednotlivá opatření jsou správná, ale i důraz na řazení priorit je vhodný. OECD svá doporučení definuje zcela přesně – změnit daňový systém tak, aby byl příznivější pro ekonomickou aktivitu v naší zemi, to znamená změnit daně z příjmu, zaměřit se více na spotřební a environmentální daně a daně z majetku. Zvýšit investiční podporu pro výzkum a vývoj, což je alfou a omegou budoucího hospodářského růstu, stejně tak jako změnit stavební zákon. Všechny tyto kroky by české ekonomice obrovsky pomohly. Doporučení OCED tedy určitě ano. Některá se již začínají objevovat v realitě, ale většina zatím chybí. Vnímám posun ve zvyšování objemu finančních prostředků do výzkumu a vývoje a v daňovém systému. Nejde sice o systémovou změnu, ale o jednotlivé kroky. Vítám, že je zde alespoň nějaký náznak, že se věci dávají do pohybu. V segmentu administrativy a byrokracie se obávám, že ztrácíme čas a neděláme dostatečné kroky.

MM: Celosvětovým trendem se, vedle maximalizace zisku, stává i aspekt udržitelnosti – opatření proti klimatickým změnám, společenská odpovědnost, genderová vyváženost a další společenská a sociální témata. Jak moc tento trend ovlivní byznys?

D. Marek: Domnívám se, že všechny aspekty, které zmiňujete, vycházejí především z osobní odpovědnosti a přístupu každého z nás, konkrétního chování jednotlivce, jako je například třídění odpadu, respektu a ohleduplnosti k přírodě a další. Tyto skutečnosti se pak propisují i do dalších aspektů života, například rozhodování lidí v roli manažerů. Pokud také oni mají cítění společenské odpovědnosti, promyšlený názor na genderové aspekty a další sociální témata, není problém je promítnout do jejich manažerských rozhodnutí a do strategií firem jako celku.

„Začátek roku 2021 je stále ještě ve znamení ekonomického útlumu. Výborným překvapením je odolnost zpracovatelského průmyslu, který, na rozdíl od první vlny, druhou prochází vcelku bez úhony a zdá se, že dokáže dobře reagovat i v oblasti zahraniční poptávky. Přibývá zahraničních objednávek, a je to vidět i na produkci a tržbách,“ říká hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek.

Udržitelný rozvoj však vyžaduje koordinovaný postup vlád celého světa. Jednotlivých cílů bude obtížně dosaženo, pokud napříč celou planetou nebudou probíhat koordinovaná jednání a potřebné kroky.

Osobní odpovědnost jednotlivce a morální společnost jsou nezbytný základ. Vládní strategie a mezinárodní spolupráce představují prostředky k naplnění vizí o udržitelné společnosti.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Seriál
Firmy
Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Související články
Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Očekáváme hospodářský růst i v roce 2018? Ptáme se Miroslava Singera

Světové a české ekonomice se daří. Podle Miroslava Singera se jedná o normální stav, který přichází po hospodářské krizi před deseti lety. Podle jeho slov nemusíme mít obavu ani ze skepse některých ekonomů, kteří prognózují další velkou hospodářskou krizi. Miroslav Singer je optimistou věřícím v další růst i prosperitu českých firem, kterým radí využít situace nenormálně levných peněz.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Slasti a strasti rodinného podnikání

Strojírenská rodinná firma Komfi je předním světovým výrobcem polygrafických strojů. Téměř před 25 lety ji v třípokojovém panelákovém bytě založil konstruktér Ing. Karel Matějček. V současné době firma vyváží své stroje do celého světa a byla vyhlášena Rodinnou firmou roku 2015.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit