Zajímavým prvkem AI je i tzv. rozšířená inteligence (augmented intelligence). Obecně se jedná o taková řešení, která zvyšují výkonnost a efektivitu nebo snižují chybovost práce zaměstnanců. Typicky jde o kombinaci lidských dovedností a schopností, v nichž AI vyniká (například vyhledávání souvislostí ve velkých objemech dat, včetně nestrukturovaných). Jedním z případů jsou aplikace rozšířené reality. Sem patří různé typy chytrých brýlí pro pracovníky ve skladech. Existují například pilotní projekty, kde brýle s počítačem zaměstnance instruují, jaké zboží mají v jakých regálech vybrat, kontrolují správnost učiněných kroků při kompletaci objednávky atd.
Uvedu konkrétní příklad AI, který nás během pandemie posunul kupředu. V naší firmě jsme spustili voicebota a chatbota. U těchto komunikačních nástrojů je extrémně důležité porozumět tomu, co zákazník žádá. K dosažení toho se používá metodika „deep learning a natural language processing (NLP)“, kdy pomocí hlubokého učení natrénovaná neuronová síť rozpozná, co zákazník potřebuje, tedy porozumí kontextu a vyhledá, vygeneruje nebo poskytne adekvátní informaci, a tím posune dialog dál, případně rovnou vyřeší požadavek zákazníka.
Umělá inteligence se tak stává dalším logickým krokem v procesu digitalizace dodavatelských řetězců, v němž stále větší roli hrají vyspělé analýzy, zvyšování míry automatizace, robotika, využívání přenosné výpočetní techniky a mobilní komunikace. S umělou inteligencí bude možné zvyšovat efektivitu logistických sítí na úroveň, která je pouhým lidským myšlením nedosažitelná.
MM: Umělá inteligence se tedy stává velkým tahounem logistických postupů. Můžete zmínit další témata logistických řešení, ve kterých očekáváte nebo již nastal progres?
S. Kijonková: Jedním z dalších témat logistiky v segmentu AI je využívání autonomních vozidel, zejména ve skladech. Jedná se například o tzv. autonomní roboty. Jde o řešení, kdy roboti dovážejí regály se zbožím k lidským operátorům, kteří z nich následně berou objednané položky a kompletují objednávku pro zákazníka.
Pro náš segment má také velký potenciál robotizace a automatizace výdejních míst. Hlavním smyslem automatických výdejních boxů je lepší komfort pro zákazníka a snaha maximálně vyjít vstříc jeho individuálním požadavkům. Samoobslužným výdejním místem se také k němu dostaneme blíže a nabídneme mu větší časovou nezávislost při vyzvedávání zásilky. Pro zákazníka je to navíc další kanál, kdy má možnost zvolit si převzetí zásilky na výdejním místě, od řidiče při doručení na adresu nebo právě přes výdejní box.
Hudbou budoucnosti v logistických systémech je využití nových platebních metod. Dnes všichni v rámci střední a východní Evropy pracujeme s cash delivery a dobírkou. V Česku má dobírka pořád 54 %, na Slovensku je to přes 60 % a třeba v Rumunsku nebo na Ukrajině nad 80 %. Můj sen a cíl je do budoucna dobírku eliminovat a placení kartami úplně přeskočit. Ideálně budeme platit přístroji, o kterých zatím ani nevíme, že budou existovat.
MM: E-shopy, logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce a přepravní společnosti s příchodem pandemie na začátku tohoto roku musely prakticky ze dne na den změnit obchodní jednání, zažité postupy a strategie, včetně logistiky. Jak tato krizová situace mění logistiku? Co může spotřebitel a podnikatel očekávat? Jaké zkušenosti a pozitiva mohou tento byznys posunout?
S. Kijonková: Současný vývoj v e-commerce více podporuje bezkontaktní a automatická výdejní místa a P2P (Peer-to-peer jsou sítě založené na vzájemné komunikaci jednotlivých uživatelů, běžně se na internetu uživatelé většinou připojují k nějakému serveru, u P2P si jednotliví uživatelé vyměňují všechny informace přímo mezi sebou.) logistické platformy. Celý logistický trh, včetně Zásilkovny, se vydává tímto směrem.
Jsem člověk, který se neustále dívá do budoucnosti. Již před pandemií jsem vnímala velké množství byznysových příležitostí, na kterých jsme začali pracovat. Koronavirová krize rozvoj těchto projektů jen výrazně zrychlila. Postcovidová situace například nahrává větší míře digitalizace maloobchodu. Průběžně zaznamenáváme větší zájem o registraci do systému Zásilkovny ze strany původně kamenných obchodníků. Jedná se o registrace nově vzniklých internetových obchodů, které využívají volně dostupných open source e-shopových systémů, např. Prestashop, Magento, Opencard nebo Virtuemart. Open source je volně dostupný software pro spuštění internetového obchodu a modul Zásilkovny jsme pro tyto open source systémy naprogramovali pro zájemce sami a poskytujeme ho zdarma.
Česká republika byla vždy označována za e-shopovou velmoc a s našimi téměř 42 tisíci e-shopy máme nejvíce e-shopů na počet obyvatel v Evropě. Jen v Zásilkovně je registrováno již téměř 30 tisíc e-shopů. Jsem přesvědčena, že nejen v ČR, ale na celém světě budou vznikat další a další projekty pro podporu digitalizace maloobchodu.
V souvislosti s tím také očekávám větší zájem o specialisty z řad online marketingu, jelikož kamenným obchodníkům jsou vcelku vzdálené pojmy jako PPC (pozn. redakce: Pay per Click znamená platba za proklik, inzerenti platí pouze tehdy, pokud uživatel klikne na jejich PPC reklamu ve vyhledávačích, na Facebooku či kdekoli jinde na webu) nebo SEO (pozn. redakce: Search Engine Optimization je proces, jehož cílem je neustálé zvyšování objemu a kvality návštěvníků daného webu, pocházejících z přirozených výsledků vyhledávání ve vyhledavačích). Budou hledat cesty, kdo jim pomůže do nově vzniklého e-shopu přivést více zákazníků.
Co se týká zákazníka, tak pro něj to v konečném součtu znamená, že se na internet přesune mnoho nových obchodů a jejich produktů. Celkový komfort zákaznického nakupování se výrazně zlepší.